|
Několik základních rad od hasičů, jak v přírodě zacházet s ohněm
pokud nejsou vhodné podmínky, raději oheň
nerozdělávejte
Zvolte pro ohniště vhodné místo.
Mělo by být vzdáleno alespoň 50 m od
okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a předmětů, které se
mohou snadno vznítit. Oheň nezakládejte pod větvemi stromů, na
kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo rašelině, v
blízkosti suché trávy nebo obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry
nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Zcela
zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i
na louce nebo na strništi. Naopak ideální je například hliněný
podklad.
Za silného větru nebo v období
extrémního sucha oheň v přírodě raději vůbec nerozdělávejte!
Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště
bezpečně oddělte od okolního prostředí - např. obložením kameny,
obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je
vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude
zbavený veškerých hořlavin.
K zapálení nebo udržování ohně v žádném
případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či
líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné
popáleniny. Pro podpal jsou zakázány všechny uměle vyrobené látky.
Podle zákona o ochraně ovzduší můžeme v otevřených ohništích kromě
dřeva spalovat pouze suché rostlinné materiály, dřevěné uhlí či plynná
paliva určená výrobcem, tato paliva a materiály navíc nesmí být
kontaminovány chemickými látkami.
Pokud chystáte velkou vatru, dejte si
pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (např. pomocí
záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání
nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí. Raději nedělejte velký oheň s
vysokými plameny.
Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik
bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody či písek, kdyby se oheň
vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště blízko vodního
zdroje.
Ohniště důkladně uhaste, buď zalitím
vodou nebo alespoň zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí
kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě
zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a
poryv větru je pak rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok hasiči
kvůli tomu musí zasahovat.
Zejména půda v jehličnatém lese je z
hlediska možného vzniku a šíření požáru velmi riziková. Hrabanka
tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a
nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto
nestačí a ohniště je nutné alespoň důkladně prolít vodou!
Oheň neroznášejte po okolí, např. na
zapálené větvi. Pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě. Zvlášť
pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít k
vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.
Pokud vám hoří oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení,
neutíkejte - během či chůzí se oheň ještě více rozšíří.
Okamžitě si
lehněte na zem a pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně
nepřikládejte na tvář pouze v případě, že hoří rukávy oblečení).
Válejte se, dokud plameny neuhasnou - válením se zamezí přístupu
kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná
textilie (nesmí to být textilie z umělých látek), lze ji také použít k
uhašení hořícího oděvu.
Pokud v přírodě používáte plynový
spotřebič, nesmíte ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí
například při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je
případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při
zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.
zpracováno z podkladů odboru prevence HZS
ZLK a GŘ HZS ČR
|
