|
239/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. června 2000
o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 20/2004 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky
integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví
zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů
územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických
osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních
pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu
nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále
jen "krizové stavy").
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při
přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních
prací,
b) mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností
člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví,
majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a
likvidačních prací,
c) záchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního
působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení
života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení
jejich příčin,
d) likvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených
mimořádnou událostí,
e) ochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany, 1) zejména
varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření
k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku,
f) zařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen "zařízení
civilní ochrany") součásti právnické osoby nebo obce určené k ochraně
obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a
věcné prostředky,
g) věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění
záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu,
hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se rozumí i pomoc
poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele
zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce,
h) osobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a
likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje
nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně
bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje
nebo starosty obce.
HLAVA II
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
§ 3
Použití integrovaného záchranného systému
Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné
události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce
dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému.
§ 4
Složky integrovaného záchranného systému
(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský
záchranný sbor České republiky 2) (dále jen "hasičský záchranný sbor"),
jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami
požární ochrany, 3) zdravotnická záchranná služba a Policie České
republiky.
(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné
síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,
ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, 4) havarijní,
pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové
organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním
pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při
záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).
(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného
záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni
fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.
(4) Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují
nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události,
její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto
účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky.
(5) Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném
systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními
právními předpisy. 5)
(6) Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se
řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou
působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy (dále
jen "hejtman") nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci
záchranných a likvidačních prací.
(7) Složka integrovaného záchranného systému zařazená v příslušném
poplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna při
poskytnutí pomoci jinému kraji nebo kraje o tom informovat své místně
příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného
systému; poplachovým plánem integrovaného záchranného systému okresu se
rozumí požární poplachový plán okresu vydaný podle zvláštního právního
předpisu. 3)
(8) Při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu,
stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky integrovaného
záchranného systému řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí se
složky integrovaného záchranného systému na území příslušného kraje řídí
pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního
předpisu. 6)
(9) Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného
stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou
službu, duchovní personál a civilní ochranu. 7)
§ 5
Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému
(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému
jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému,
kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a
operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského
záchranného sboru.
(2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou
povinna
a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech,
b) zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu
podle § 19 odst. 3,
c) plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a
likvidační práce,
d) zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek
integrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů
územních samosprávných celků podle dokumentace integrovaného záchranného
systému.
(3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou
oprávněna
a) povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru a
jednotek požární ochrany, dalších složek integrovaného záchranného systému
podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému nebo podle
požadavků velitele zásahu; při tom dbají, aby uvedené požadavky nebyly v
rozporu s rozhodnutím příslušného funkcionáře hasičského záchranného
sboru, hejtmana nebo Ministerstva vnitra při jejich koordinaci záchranných
a likvidačních prací,
b) vyžadovat a organizovat pomoc (§ 20), osobní a věcnou pomoc podle
požadavků velitele zásahu (§ 19),
c) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém
území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. 8)
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při
společném zásahu, spolupráce operačních středisek základních složek
integrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech operačních a
informačních středisek integrovaného záchranného systému,
b) obsah dokumentace integrovaného záchranného systému, způsob jejího
zpracování a podrobnosti o stupních poplachů poplachového plánu
integrovaného záchranného systému.
HLAVA III
POSTAVENÍ A ÚKOLY STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGÁNŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A
LIKVIDAČNÍCH PRACÍ
DÍL 1
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§ 6
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "ministerstvo") při
přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních
prací a při ochraně obyvatelstva v oboru své působnosti
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v
rámci prevence podle zvláštních právních předpisů 9) sjednávají nápravu
skutečností a stavů, které by mohly způsobit vznik mimořádné situace,
b) rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních prací a
ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis 10) nestanoví
jinak,
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro ochranu
obyvatelstva.
§ 7
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti 11)
a) přípravy na mimořádné události, integrovaného záchranného systému a
ochrany obyvatelstva,
b) zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při
mimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomoci do
zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí; humanitární
pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí opatření prováděná za účelem
pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se
využívají lidské a materiální zdroje.
(2) Ministerstvo vnitra při plnění úkolů uvedených v odstavci 1
a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů,
právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost
podle zvláštních právních předpisů 12) (dále jen "podnikající fyzické
osoby"),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,
c) provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného
záchranného systému krajů a zpracovává ústřední poplachový plán
integrovaného záchranného systému, který schvaluje ministr vnitra,
d) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb
integrovaného záchranného systému,
e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva,
f) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění, stanoví
způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného
ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení,
g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a pro
přípravu složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich
vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení,
h) stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, stavebně
technické požadavky na stavby určené k ochraně obyvatelstva při
mimořádných událostech, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování
materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů
(dále jen "stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní
ochrany"),
i) rozhoduje v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí o humanitární
pomoci poskytované státem do zahraničí a zapojování do mezinárodních
záchranných operací,
j) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.
(3) Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a
likvidačních prací, jestliže
a) mimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je nutná
koordinace záchranných a likvidačních prací nad rámec příhraničních styků,
nebo
b) mimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu (§ 19)
vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, anebo
c) o tuto koordinaci požádá velitel zásahu (§ 19), starosta obce s
rozšířenou působností nebo hejtman.
(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavcích 2 a 3 plní generální
ředitelství hasičského záchranného sboru zřízené podle zvláštního zákona.
2)
(5) Ministerstvo vnitra je oprávněno vyžádat si účast zástupců ostatních
ministerstev a zástupců složek uvedených v § 4 odst. 2 a popřípadě jiných
odborníků při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a
likvidačních prací.
(6) Ministerstvo vnitra určí způsob zajištění nepřetržité obsluhy
telefonní linky jednotného evropského čísla tísňového volání.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací,
b) pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci,
c) postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě
jejich personálu,
d) způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného
ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení,
e) technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému
varování a vyrozumění a způsob poskytování tísňových informací,
f) způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení,
g) zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní a
individuální ochrany obyvatel,
h) požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické
požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní
ochrany,
i) postup územního rozhodování a povolování staveb a jejich změn při
uplatňování požadavků ochrany obyvatelstva a postup orgánů územního
plánování a stavebních úřadů při řešení těchto požadavků.
§ 8
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, pro který bylo
zařízení zdravotnické záchranné služby zřízeno, nebo je-li to nutné z
odborných nebo z kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení
situace, koordinuje činnost zařízení zdravotnické záchranné služby a
zařízení zdravotnické dopravní služby na vyžádání kraje Ministerstvo
zdravotnictví. Bližší podmínky o organizaci, činnosti a úkolech zařízení
zdravotnické záchranné služby může stanovit Ministerstvo zdravotnictví
vyhláškou.
(2) Při koordinaci podle odstavce 1 jsou střediska zdravotnické záchranné
služby povinna uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví a územních
středisek zdravotnické záchranné služby ve správních obvodech obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností.
§ 9
Ministerstvo dopravy a spojů
(1) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje pro potřeby správních úřadů a
základních složek integrovaného záchranného systému celostátní informační
systém pro záchranné a likvidační práce v oblasti mobilních zdrojů
nebezpečí v dopravě (dále jen "dopravní informační systém").
(2) Správní úřady a dopravci jsou povinni Ministerstvu dopravy a spojů
poskytnout potřebné podklady a údaje pro účely dopravního informačního
systému před každým provedením přepravy nebezpečných věcí v silniční,
železniční, letecké a vnitrozemské vodní dopravě. Údaje z dopravního
informačního systému se použijí jen pro účely stanovené tímto zákonem.
(3) Provozovatel dopravního informačního systému zabezpečí ochranu
poskytnutých informací a údajů, jejichž případné zneužití by mohlo vést k
ohrožení zdraví, života, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských
zájmů právnických osob nebo podnikajících fyzických osob.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zřízení a vedení dopravního
informačního systému a obsah a rozsah podkladů a údajů poskytovaných pro
účely dopravního informačního systému.
DÍL 2
Orgány kraje
§ 10
(1) Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění
záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.
(2) Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1
a) organizuje součinnost mezi obecními úřady obcí s rozšířenou působností
a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování
poplachového plánu integrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní
připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
c) sjednocuje postupy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a
územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany
obyvatelstva,
d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území
kraje (dále jen "havarijní plán kraje"),
e) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje,
f) spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje podle
zvláštního právního předpisu, 13)
g) uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud
mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve
Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(3) Pokud zóna havarijního plánování 8) zasahuje území více než jednoho
správního obvodu obce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo
zasahuje na území kraje z území jiného kraje, zpracovává krajský úřad ve
spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností plán k
provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále
jen "vnější havarijní plán"). V případě, že zóna havarijního plánování
zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího
havarijního plánu a společné řešení mimořádné události krajský úřad, na
jehož území se zdroj nebezpečí nachází.
(4) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je
krajský úřad oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a
evidovat údaje z krizového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu.
6)
(5) Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní hasičský záchranný
sbor kraje zřízený podle zvláštního zákona. 2) Ten pro zabezpečení
záchranných a likvidačních prací dále
a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí integrovaného
záchranného systému,
b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v
přípravě složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich
vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení,
c) zabezpečuje varování a vyrozumění,
d) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při provádění
záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,
e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění
dekontaminace a dalších ochranných opatření,
f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování
pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití
obyvatelstva,
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb
dotčených požadavky civilní ochrany v kraji.
(6) Hasičský záchranný sbor kraje je dotčeným orgánem v územním a
stavebním řízení 14) z hlediska ochrany obyvatelstva.
(7) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 tak, aby
byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám
konkrétní mimořádné události.
§ 11
Hejtman
a) organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
b) koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou
orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností, právnickými
a fyzickými osobami,
c) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události
vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu
obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň
poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta
obce s rozšířenou působností. Pro koordinaci záchranných a likvidačních
prací může hejtman použít krizový štáb kraje zřízený podle zvláštního
právního předpisu, 6)
d) schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán
integrovaného záchranného systému kraje.
DÍL 3
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 12
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu státní správy
kromě úkolů uvedených v § 15 zajišťuje připravenost správního obvodu
obecního úřadu obce s rozšířenou působností na mimořádné události,
provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.
(2) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností uvedené v odstavci 1
plní hasičský záchranný sbor kraje, který pro potřebu správních obvodů
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a přípravu záchranných a
likvidačních prací dále
a) plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené
Ministerstvem vnitra,
b) organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou působností
a územními správními úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními
obcemi,
c) pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací vykonává obdobně
činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7,
d) za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro
zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné
údaje,
e) seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním
obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými
a likvidačními pracemi,
f) zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního
právního předpisu 8) a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní
obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
g) spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při
koordinovaném řešení mimořádné události s krajským úřadem, pokud zóna
havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu obce
s rozšířenou působností,
h) zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje a
vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními (§ 17).
(3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování,
schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního
plánu.
§ 13
Starosta obce s rozšířenou působností
Starosta obce s rozšířenou působností
a) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události
vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal. Pro koordinaci záchranných
a likvidačních prací může starosta obce s rozšířenou působností použít
krizový štáb své obce,
b) schvaluje vnější havarijní plány.
§ 14
Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností jsou při své koordinaci
záchranných a likvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra
zprávy o jejich průběhu prostřednictvím operačních a informačních
středisek integrovaného záchranného systému (§ 5).
DÍL 4
Orgány obce
§ 15
(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a
podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně
obyvatelstva.
(2) Obecní úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1
a) organizuje přípravu obce na mimořádné události,
b) podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným
záchranným systémem,
c) zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, 8)
d) hospodaří s materiálem civilní ochrany,
e) poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace
potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního
plánu,
f) podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,
g) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb
dotčených požadavky civilní ochrany v obci.
(3) K plnění úkolů uvedených v odstavci 2 je obec oprávněna zřizovat
zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení a plnění úkolů
ochrany obyvatel jsou orgány obce povinny postupovat podle tohoto zákona a
zvláštního právního předpisu. 3)
(4) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem
možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a
ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení.
(5) Z hlediska ochrany obyvatel je obec považována za dotčený orgán ve
stavebním a územním řízení. 14)
§ 16
Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací
a) zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím
nebezpečím,
b) organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s
rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce,
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,
d) je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo
věcné pomoci.
DÍL 5
Cvičení a komunikace složek integrovaného záchranného systému
§ 17
Prověřovací cvičení a taktické cvičení
(1) Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy složek
integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních
prací. Součástí cvičení může být i vyhlášení cvičného poplachu pro složky
integrovaného záchranného systému.
(2) Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek integrovaného
záchranného systému a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci
záchranných a likvidačních prací při mimořádné události. Konání taktického
cvičení se předem projedná se zúčastněnými složkami a orgány.
(3) Prověřovací cvičení nebo taktické cvičení je oprávněn nařídit ministr
vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman kraje nebo
ředitel hasičského záchranného sboru kraje.
§ 18
Komunikace složek integrovaného záchranného systému
(1) Při přípravě na mimořádnou událost a při provádění záchranných a
likvidačních prací se použije krizová komunikace; krizovou komunikací se
pro účely tohoto zákona rozumí přenos informací mezi státními orgány,
územními samosprávnými orgány a mezi složkami integrovaného záchranného
systému za využití prostředků hlasového a datového přenosu informací
veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních
sítí.
(2) Ministerstvo vnitra je povinno umožnit orgánům a složkám uvedeným v
odstavci 1 krizovou komunikaci v účelové telekomunikační síti Ministerstva
vnitra.
(3) Poskytovatelé služeb v oblasti komunikací jsou povinni spolupracovat s
Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu krizové komunikace a
jednotného evropského čísla tísňového volání (§ 7 odst. 6).
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady způsobu krizové komunikace a spojení v integrovaném záchranném
systému a strukturu sdílených dat,
b) způsob využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného
záchranného systému.
HLAVA IV
ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ V MÍSTĚ ZÁSAHU
DÍL 1
Velitel zásahu
§ 19
(1) Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek
integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků
mimořádné události (dále jen "místo zásahu") a řízení součinnosti těchto
složek provádí velitel zásahu, který vyhlásí podle závažnosti mimořádné
události odpovídající stupeň poplachu podle příslušného poplachového plánu
integrovaného záchranného systému. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví
jinak, 5) je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany 3) nebo
příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního
velení. 15)
(2) Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu podle odstavce 1,
řídí součinnost těchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a
prostředků složky integrovaného záchranného systému, která v místě zásahu
provádí převažující činnost.
(3) Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních prací
oprávněn
a) zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo
zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci
osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví,
majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se nepodřídí
stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna
výzvě vyhovět,
b) nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav
za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostí,
c) vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo
věcné pomoci,
d) zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a
členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek
integrovaného záchranného systému. Členy tohoto štábu mohou být dále
fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného
záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou
pomoc,
e) rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich
velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil
a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů a úseků.
DÍL 2
Vyžadování pomoci pro provádění záchranných a likvidačních prací
§ 20
Oprávnění vyžadovat pomoc
(1) Ministerstvo vnitra vyžaduje pomoc podle ústředního poplachového plánu
integrovaného záchranného systému prostřednictvím operačního a
informačního střediska generálního ředitelství hasičského záchranného
sboru; pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných
prostředků nebo činností složek integrovaného záchranného systému pro
účely záchranných a likvidačních prací, v případě ostatních složek
integrovaného záchranného systému se takto realizuje plánovaná pomoc na
vyžádání (§ 21).
(2) Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností vyžadují pomoc podle
příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému. Tuto i
další pomoc vyžadují prostřednictvím operačního a informačního střediska
integrovaného záchranného systému kraje.
(3) Velitel zásahu vyžaduje pomoc přímo u velitelů a vedoucích složek
integrovaného záchranného systému na místě zásahu, v ostatních případech
vyžaduje pomoc prostřednictvím místně příslušného operačního a
informačního střediska integrovaného záchranného systému.
(4) Pro provádění záchranných a likvidačních prací na území České
republiky vyžaduje Ministerstvo vnitra zahraniční pomoc po dohodě s
Ministerstvem zahraničních věcí a připravuje její využití, pokud
mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve
Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(5) Hejtman oprávněn vyžadovat pomoc z příslušného územního celku
sousedního státu a připravovat její využití pro provádění záchranných a
likvidačních prací, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České
republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv
nestanoví jinak.
(6) Starosta obce při výzvě k poskytnutí věcné pomoci postupuje při
evidenci poskytnutého věcného prostředku podle zvláštního právního
předpisu. 6) Jde-li o poskytnutí věcné pomoci na základě výzvy velitele
zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o vedení
zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje o osobě, která věcný prostředek
poskytla, identifikační údaje tohoto prostředku a údaje o době a účelu
využití vyžádaného prostředku.
§ 21
Plánovaná pomoc na vyžádání
(1) Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do poplachového
plánu integrovaného záchranného systému; plánovanou pomocí na vyžádání se
pro účely tohoto zákona rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí
pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systému obecnímu úřadu
obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo
základním složkám integrovaného záchranného systému při provádění
záchranných a likvidačních prací.
(2) Plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout
a) ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcí v mezích své
působnosti,
b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby
civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany,
c) zdravotnická zařízení,
d) ostatní složky integrovaného záchranného systému uvedené v § 4 odst. 2,
e) vojenské záchranné útvary, 16)
f) ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly.
(3) Plánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten, kdo by
poskytnutím této pomoci vážně ohrozil plnění vlastních závažnějších úkolů
stanovených podle zvláštních právních předpisů. 5)
(4) Ostatní složky integrovaného záchranného systému jsou povinny při
stanovení rozsahu plánované pomoci na vyžádání na základě žádosti
operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému
sdělit
a) osoby pověřené pro zabezpečování pomoci a způsob jejich vyrozumění,
b) síly a prostředky určené k poskytnutí pomoci,
c) dobu potřebnou pro poskytnutí sil a prostředků v případě vyžádání
pomoci.
§ 22
Ostatní pomoc
Na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo
Ministerstva vnitra mohou být pro potřebu složek integrovaného záchranného
systému při provádění záchranných a likvidačních prací využita hospodářská
opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil České
republiky podle zvláštních právních předpisů. 17)
ČÁST DRUHÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
HLAVA I
PRÁVNICKÉ OSOBY A PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY
§ 23
(1) Pokud krajský úřad zahrne do havarijního plánu kraje nebo vnějšího
havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou
osobu, je tato povinna
a) bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady,
b) zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou
událostí opatření uvedená v § 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou v souvislosti se
záchrannými a likvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny
a) poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu (§
19) nebo starosty obce (§ 16) nebo prostřednictvím operačního a
informačního střediska integrovaného záchranného systému,
b) strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na
pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení terénních
úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb,
jejich částí a porostů, pokud jsou vlastníky nebo uživateli nemovitostí a
pokud zvláštní právní předpis 9) nestanoví jinak,
c) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na
nemovitostech, které mají ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup
hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem
používání, kontroly, údržby a oprav,
d) pokud jsou vlastníky stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené
požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí a veškerých
činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve
vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany
a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jimi zmocněným osobám
do těchto objektů za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
e) pokud provozují školská, zdravotnická, sociální nebo obdobná zařízení,
vytvořit v nich podmínky pro výdej ochranných masek, dětských ochranných
vaků, dětských ochranných kazajek, ochranných oděvů, filtrů pro ochranu
dýchacích cest a povrchu těla a dalších ochranných prostředků.
(3) K plnění úkolů podle odstavce 1 mohou právnické osoby a podnikající
fyzické osoby zřizovat zařízení civilní ochrany podle tohoto zákona a
podle zvláštního právního předpisu. 3)
(4) Prováděcí právní předpis stanoví náhrady výdajů vynakládaných
právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu
obyvatelstva.
§ 24
(1) Pokud dojde k mimořádné události v souvislosti s provozem technických
zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami 18) a
při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady (dále jen
"havárie"), je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je
vlastníkem, správcem nebo uživatelem uvedených zařízení, budov, látek nebo
odpadů, povinna
a) podílet se na přípravě záchranných a likvidačních prací a na zpracování
havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu tím, že poskytne
na vyžádání hasičskému záchrannému sboru kraje, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak, 8) informace o
1. zdrojích rizik,
2. pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech jejich
likvidace,
3. možných účincích na obyvatele a životní prostředí,
4. opatřeních připravených ve své působnosti pro zajištění nezbytných sil
a prostředků k provedení záchranných a likvidačních prací ve svém objektu
nebo zařízení,
b) vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní právní předpis
nestanoví jinak, 8)
1. informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných
opatřeních,
2. varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,
3. organizování záchranných prací,
4. organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k
havárii, je povinna
a) provádět neprodleně záchranné a likvidační práce,
b) ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a informačnímu
středisku integrovaného záchranného systému a bezprostředně ohroženým
obcím; tím není dotčena oznamovací povinnost stanovená podle zvláštních
právních předpisů,
c) podílet se na varování osob ohrožených havárií v rozsahu stanoveném
zvláštním právním předpisem, 8)
d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly
ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního
obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických
látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech,
e) spolupracovat při odstraňování havárie se složkami integrovaného
záchranného systému, správními úřady a orgány krajů a obcí,
f) uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného systému
náklady spojené s poskytnutím věcné a osobní pomoci, s likvidačními
pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými havárií,
g) zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů nebo
obcí,
h) zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v
důsledku její likvidace,
i) spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných a likvidačních
pracích.
§ 25
Fyzické osoby
(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na
informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí
instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech.
(2) Fyzická osoba je povinna
a) strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné
události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a
likvidačních prací,
b) poskytnout na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu osobní nebo
věcnou pomoc,
c) strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných a likvidačních prací
a pokud je vlastníkem, uživatelem nebo správcem nemovitosti, vstup osob
provádějících záchranné nebo likvidační práce na pozemky nebo do objektů,
použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných
staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí, zařízení a
porostů,
d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly
ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního
obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických
látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech,
e) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na
nemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému
záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání,
kontroly, údržby a oprav,
f) pokud je vlastníkem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené
požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí a veškerých
činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve
vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany
a přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do
těchto staveb za účelem používání, kontroly, údržby a oprav.
(3) Plnění povinností uvedených v odstavci 2 může fyzická osoba odmítnout,
pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo
pokud ji v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily
závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.
HLAVA II
VÝJIMKY
§ 26
(1) K poskytnutí věcné nebo osobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby,
které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva.
(2) Od osobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let a
osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, plně invalidní
osoby, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a
dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby
blízké.
(3) Ženám lze nařídit pouze takovou osobní pomoc, která není v rozporu se
zvláštním právním předpisem. 19)
(4) Osoby osvobozené od osobní pomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.
HLAVA III
KONTROLA, POKUTY, NÁHRADA A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ
§ 27
Kontrola
(1) Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a orgány obcí, které
zajišťují přípravu na mimořádné události, záchranné a likvidační práce a
ochranu obyvatelstva, jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat
dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Při
vykonávání kontrolní činnosti se řídí základními pravidly stanovenými
zvláštním právním předpisem. 20)
(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský úřad, u
krajského úřadu a hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.
§ 28
Pokuty
(1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona může orgán, který porušení
povinnosti zjistil, uložit
a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč,
b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 3 000 000
Kč.
(2) Nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě stanovené při uložení pokuty,
lze uložit pokutu opětovně.
(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o
porušení povinnosti dozvěděl orgán, který pokutu ukládá, a musí být
pravomocně skončeno do 3 let od porušení povinnosti. Pokuta je splatná do
30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.
(4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
(5) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak.
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a
osobní pomoci
(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo
osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu
poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována.
Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo
likvidačních prací.
(2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti,
poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho
majetkových práv podle zvláštního právního předpisu. 21)
(3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady
dohodou nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se
náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce
nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází z výše
výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití
stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí,
zjištěné podle zvláštního právního předpisu.
(4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze z
podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti 22) osobní pomoc na
výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované pomoci na vyžádání, náleží jí
náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomoc poskytne. Náhradu
poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomoc poskytována.
Při výpočtu náhrady ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního
právního předpisu. 23)
(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného
systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako
náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační
práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie.
Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje. 24)
§ 30
Náhrada škody
(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám
vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a
cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát
zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám
nebo způsobil havárii.
(2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které
utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při
a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů
koordinujících záchranné a likvidační práce,
b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.
(3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování
pracovních úrazů, 25) pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z
pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada
poskytne dědicům.
(4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož
správním obvodu při záchranných a likvidačních pracích nebo cvičení škoda
či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje
podle zvláštních právních předpisů platných v době vzniku škody.
(5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u
příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo
fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak
právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele
přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez
podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám
v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu
Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené
Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí
škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí
tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.
(7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které
zavinily vznik havárie.
§ 31
Finanční zabezpečení integrovaného záchranného systému
(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování
dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva,
společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním
pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby
integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a
informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého
rozpočtu.
(2) K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných
záchranných a likvidačních prací může být použita rezerva finančních
prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa.
(3) Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami
integrovaného záchranného systému ke krytí výdajů vzniklých při nasazení
sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému v případě, že
neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost složek integrovaného
záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací.
(4) Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného
záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám
zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen.
HLAVA IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 32
Hromadné informační prostředky
Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního a
rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti
operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému
neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit tísňové informace
potřebné pro záchranné a likvidační práce.
§ 33
Vztah k zvláštním právním předpisům
(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s výjimkou
pokut podle § 28, se nevztahuje správní řád.
(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním
obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní
složky integrovaného záchranného systému i právnické a fyzické osoby úkoly
stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis 26) nestanoví
jinak.
§ 34
Zvláštní případy
Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jde o mimořádnou událost, kterou
je ohroženo veřejné zdraví a orgán ochrany veřejného zdraví požádá
hasičský záchranný sbor kraje, orgán kraje nebo Ministerstvo vnitra o
společné řešení mimořádné události.
§ 35
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 7 písm. a) a b) a § 23 odst.
4.
(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4, § 7 odst. 7
písm. c) až g), § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a).
(3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem pro místní
rozvoj vyhlášku k provedení § 7 odst. 7 písm. h).
(4) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá po projednání s Ministerstvem
vnitra vyhlášku k provedení § 7 odst. 7 písm. i).
(5) Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání s Ministerstvem vnitra
vyhlášku k provedení § 9 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b).
§ 35a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené
působnosti.
ČÁST TŘETÍ
HLAVA I
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky
§ 36
Zákon č. 2/1969 Sb. , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb. , zákona č.
125/1970 Sb. , zákona č. 147/1970 Sb. , zákona č. 60/1988 Sb. , zákona č.
173/1989 Sb. , zákonného opatření č. 9/1990 Sb. , zákona č. 126/1990 Sb. ,
zákona č. 203/1990 Sb. , zákona č. 288/1990 Sb. , zákonného opatření č.
305/1990 Sb. , zákona č. 575/1990 Sb. , zákona č. 173/1991 Sb. , zákona č.
283/1991 Sb. , zákona č. 19/1992 Sb. , zákona č. 23/1992 Sb. , zákona č.
103/1992 Sb. , zákona č. 167/1992 Sb. , zákona č. 239/1992 Sb. , zákonného
opatření č. 350/1992 Sb. , zákona č. 358/1992 Sb. , zákona č. 359/1992 Sb.
, zákona č. 474/1992 Sb. , zákona č. 548/1992 Sb. , zákona č. 21/1993 Sb.
, zákona č. 166/1993 Sb. , zákona č. 285/1993 Sb. , zákona č. 47/1994 Sb.
, zákona č. 89/1995 Sb. , zákona č. 289/1995 Sb. , zákona č. 135/1996 Sb.
, zákona č. 272/1996 Sb. , zákona č. 152/1997 Sb. , zákona č. 15/1998 Sb.
, zákona č. 148/1998 Sb. , zákona č. 63/2000 Sb. , zákona č. 130/2000 Sb.
a zákona č. 154/2000 Sb. , se mění takto:
1. V § 12 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno m), které zní:
"m) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a
integrovaný záchranný systém.".
2. V § 12 odstavec 2 zní:
"(2) Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České
republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní
správy.".
3. V § 16 odst. 1 písmeno c) zní:
"c) správu vojenských újezdů.".
Dosavadní písmeno e) se zrušuje.
4. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech státní správy
na úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo
vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o integrovaném záchranném systému a o
změně některých zákonů.".
HLAVA II
Změna stavebního zákona
§ 37
Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb. , zákona č. 103/1990 Sb. , zákona
č. 425/1990 Sb. , zákona č. 519/1991 Sb. , zákona č. 262/1992 Sb. , zákona
č. 43/1994 Sb. , zákona č. 19/1997 Sb. , zákona č. 83/1998 Sb. , zákona č.
95/2000 Sb. , zákona č. 96/2000 Sb. , zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č.
151/2000 Sb. , se mění takto:
V § 2 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno l) , které zní:
"l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.".
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
____________________
1) Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o
ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého
v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb.
2) Zákon č. 238/2000 Sb. , o Hasičském záchranném sboru České republiky a
o změně některých zákonů.
3) Zákon č. 133/1985 Sb , o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Například zákon č. 133/1985 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 238/2000 Sb.
7) Například sdělení č. 168/1991 Sb. , zákon č. 126/1992 Sb. , o ochraně
znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži.
8) Například zákon č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 11/1999 Sb. , o zóně
havarijního plánování, zákon č. 353/1999 Sb. , o prevenci závažných
havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb. , o okresních úřadech, úpravě
jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve
znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
9) Například zákon č. 133/1985 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 18/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 353/1999 Sb.
10) Například zákon č. 18/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
11) § 12 odst. 2 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb. , o zřízení ministerstev a
jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb.
, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
13) Například zákon č. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15) § 13 vyhlášky č. 22/1996 Sb. , kterou se upravují podrobnosti o
úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob zúčastněných na
jejich plnění a zásady velení při zásahu.
16) § 19 zákona č. 219/1999 Sb. , o ozbrojených silách České republiky.
17) Například § 15 až 18 zákona č. 219/1999 Sb. , zákon č. 241/2000 Sb. ,
o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých
souvisejících zákonů.
18) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb. , o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.
352/1999 Sb.
19) Zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 261/1997 Sb. , kterou se stanoví práce a pracoviště, které
jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce
po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně
tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č.
185/1998 Sb.
20) Zákon č. 552/1991 Sb. , o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
21) Například občanský zákoník , obchodní zákoník .
22) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.
23) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 298/1993 Sb. , o stanovení výše nároku náhrady
ušlého výdělku při správě daní.
24) § 49 odst. 9. zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
25) § 190 až 203 , § 260 zákoníku práce .
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb. , kterým se provádí zákoník práce a některé
další zákony.
26) Zákon č. 222/1999 Sb. , o zajišťování obrany České republiky.
|