V posledních týdnech vyjížděli profesionální i dobrovolní hasiči k většímu počtu požárů spojených s topnou sezonou.
Nejčastěji se jednalo o likvidace požárů sazí v komínech, ale také o několik případů požárů v kotelnách, kůlnách, skladech topiva apod. Přesto celá řada případů není hasičům hlášena a lidé si malé požáry likvidují sami. Často tak odbornou pomoc volají až v situaci, kdy požár nezvládají nebo jsou ohroženi na zdraví.
Za naprostou většinou těchto požáru stojí nedbalost majitelů nebo osob, které topidla obsluhují. Nejsou dodržována ani základní pravidla o bezpečnosti při topení a velmi je zanedbávána prevence. Ta se týká nejen pravidelných kontrol, ale také čištění topných systémů, kouřovodů a komínů.
Dne 6.1.2009 v 10:22 hod. byli hasiči informováni o požáru v domku v Kunovicích.
Na místo vyjela jednotka profesionálních hasičů z Uherského Hradiště se dvěma zásahovými vozy a jednotka sboru dobrovolných hasičů z Kunovic. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že došlo k požáru uskladněného dřeva. Hasiči v dýchacích přístrojích požár postupně lokalizovali a uhasili. Zásahem se jim podařilo zabránit dalšímu rozšíření plamenů a ochránili také zaparkovaný osobní automobil zn. VW Polo.
Vyšetřovatel zjistil, že požár vznikl po vysypání žhavého popele do plastové nádoby na odpad. Vlivem tepla začala nádoba hořet a požár se rozšířil na blízkou hromadu uskladněného dřeva na topení. Požárem způsobená škoda byla vyčíslena na 5.000 Kč. Zásahem hasičů se podařilo zachránit další majetek nejméně za 100 tis. Kč.
Některé zásady bezpečného provozu topidel
• Kolem každého topidla, podle druhu, je nutné dodržovat bezpečné vzdálenosti od hořlavých stavebních konstrukcí, zařizovacích předmětů umístěných v okolí topidla z hořlavých hmot. Rovněž jsou stanoveny podmínky při instalaci topidla na podlahové krytiny (PVC, plovoucí podlahy apod.).
• Na povrch topidla neodkládat hořlavé materiály a předměty
• Každý spotřebič pevných paliv instalovaný na podlaze z hořlavých hmot musí být opatřen ochrannou nehořlavou podložkou požadovaných rozměrů, která přesahuje jeho půdorys
• Každý je povinen udržovat komíny a kouřovody v řádném technickém stavu, zabezpečovat jejich pravidelné kontroly a nepoužívat komíny, u nichž byly zjištěny závady. Podmínky jsou uvedeny v ČSN EN 1443.
• Každý je povinen zajišťovat pravidelné čištění a kontrolu komínů a kouřovodů spotřebičů paliv.
Lhůty čištění komínů dle vyhlášky č. 111/1981 Sb.
1) Komíny se spotřebiči na tuhá a kapalná paliva do výkonu 50 kW šestkrát za rok a s výkonem nad 50 kW čtyřikrát za rok.
2) Komíny se spotřebiči na plynná paliva do 50 kW, pokud jsou opatřeny komínovou vložku dvakrát za rok, do výkonu 50 kW pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou šestkrát za rok.
3) Komíny se spotřebiči na plynná paliva s výkonem nad 50 kW čtyřikrát za rok
4) Jsou–li do komínů zapojeny spotřebiče paliv do výkonu 50 kW v rekreačních domcích a chatách, pokud nejsou užívány celoročně, nejméně jednou za rok
DŘEVO – TRADIČNÍ PALIVO
Polenové dřevo je tradičním palivem. Jeho výhodou je lepší dostupnost (i cenová) než u ostatních paliv. Na rozdíl od ostatních dodavatelských paliv je však potřeba provést mnohé úpravy, než je možné získat tepelnou energii. Ostatní paliva jsou ze strany dodavatele připravena ke spalování (uhlí, oleje, zemní a zkapalněný plyn, elektrická energie).
Pokud ovšem můžeme věnovat, spíše místo peněz, čas na přípravu topiva, je pro nás polenové dřevo finančně nejpřijatelnější. Při jeho zpracování a spalování je však nutno přihlížet k mnoha zdánlivě nesouvisejícím faktorům.
Biomasou nazýváme hlavně dřevní odpad a nové produkty (piliny, hobliny, peletky, brikety, sláma, štěpka, kůra). Jejich efektivní spalování vyžaduje moderní technologie, mnoho z těchto paliv má vysokou vlhkost, jiná jako třeba piliny nebo sláma díky své vlastnosti spékat se, vyžadují odlišný proces spalování. Záleží hlavně na zápalné teplotě paliva a přísunu vzduchu. Je samozřejmé, že pokud přiložíme do klasických kamínek balík slámy, teplo je spotřebováno k uvolnění vlhkosti, dochází k ochlazování kamen a pouze k uhelnatění povrchových vrstev balíku. Klasická kamna neumí účinně využít vznikajícího dřevoplynu. Moderní technologie přišly s dvoukomorovým spalováním dřeva, jehož výsledkem je vyšší účinnost spalování (tedy nižší spotřeba paliva) a hlavně vysoký stupeň regulovatelnosti výkonu při zachování jmenovité účinnosti.
Při spalování vlhkého dřeva dochází
- k velkému uvolňování par, které ochlazují kotlové těleso a tím zhoršují podmínky pro spalování
- zkondenzovaná pára reaguje s uhlíkatými složkami a dehtuje
- váže se na saze odlétající komínem a zamořuje okolí
- snižování tepelného výkonu, může ochladit kotlové těleso natolik, že kotel vyhasne |
